Jmenuji se Olga.
Už od malička mě bavilo studovat jazyky, protože
jsem v tom viděla smysl. Komunikace je pro mě základem lidského bytí a
každé společnosti, každého menšího či většího týmu, je a vždycky bude důležitá
pro porozumění si navzájem, zároveň však i porozumění sám sobě. Je důležité
umět dobře komunikovat dovnitř i ven. Když umíte jazyk toho druhého, tak si
vzájemné porozumění bezpochyby usnadníte. J
Studium jsem začala kdysi dávno na gymnáziu, kde
jsem začala s angličtinou. Tehdy
byl mnohem menší přístup k různorodým materiálům, nebyl internet jako dnes,
který studium v současnosti ulehčuje, ani propracovaný pedagogický
přístup, který by dokázal studium jazyka zpestřit. Tak jsem si poradila jinak, protože
už tehdy jsem hledala přístup, který by mě bavil, který by nebyl jen o
drilování slovíček, a kterým bych dosáhla toho, co jsem chtěla. Tím cílem je
touha, hlad po informacích odborného i osobního charakteru, touha po poznávání ostatních kultur, po sebevyjádření, ale
i touha rozumět způsobu vyjádření ostatních - občas se mně lidé ptají, co
znamená moje příjmení - tak už to víte. J
A tak jsem zvolila variantu cestování: rok
v Německu, rok v Anglii a pak o něco kratší dobrodružné pobyty všude
možně, po Evropě, Asii, Americe.
Studovala jsem VŠE. Vypadá to, jako že jsem se
trochu od své představy studia jazyků oddálila, ale i na VŠE pro mě byly jazyky
v rámci studia Mezinárodních vztahů jako vedlejší specializace důležité.
Mezitím jsem si udělala státnice z angličtiny a němčiny. Velmi zlehka jsem
se dotkla italštiny, kterou jsem před sedmnácti lety studovala na VŠE, získala jsem
základní povědomí o gramatice a pak to zdárně v dalších letech zapomněla.
V mezidobí jsem se vrátila k ruštině a snažila se za krátkou dobu do
sebe nasoukat co nejvíce, abych se před cestou do Ruska domluvila, a to nejen
v rozhovorech o jídle a ubytování, ale tak, abych rozuměla příběhům lidí.
Motivace byla ohromná, natáčely jsme s kamarádkou cestovatelskou reportáž
pro televizi, a to jednoduše bez znalosti jazyka nejde. J
Miluji cestování a nejraději mám, když se můžu
domluvit v jazyce dané země, abych pochopila charakter její kultury a
mohla tak poznat mentalitu lidí, mohla se přiblížit jejich příběhům a životům,
jejich literatuře, hudbě a prožívat tak jiné hlubší zážitky než jenom očima
turisty.
Snad jedinou zemí, ve které jsem nepronikla do podstaty
jazyka, byla Papua Nová Guinea. Jednak cesta džunglí byla pro mě osobně tak
náročná, že jsem spíš pronikala do podstaty sama sebe, a na komunikaci
s domorodými kmeny nezbývala energie. A také proto, že každý kmen
má svoje nářečí, takže ani jednotlivé kmeny se mezi sebou nedomluví. Tak snad
příště. J Dne už jsem vybavená na cestu džunglí lépe, informacemi, zkušenostmi a praxí, tak
bych snad měla víc energie se věnovat komunikaci s domorodými kmeny a dozvědět
se o nich něco víc. Třeba někdy
v budoucnosti. J
V současnosti vyučuji angličtinu a němčinu. Baví
mě to... komunikovat, předávat to, co
jsem za dlouhá léta nasbírala a hledat stále nové metody a ulehčení procesu
učení se, baví mě hledat způsob, jak nejlépe
předat své znalosti a zkušenosti ostatním a jak nalézt na individuální rovině nejvhodnější způsob pro konkrétního člověka.
Protože každý jsme jiný, každý z nás má jinou motivaci a každý z nás
upřednostňuje jiný způsob učení se.
Mimo to dělám také spoustu jiných věcí. J
Aromaterapii, jógu, tanec a vědomou práci s tělem, studovala jsem
v Holandsku makrobiotiku, zajímám se o zdravou výživu a životní styl,
zajímám se o fotografii a psychologii, ale i různé alternativní směry vnímání
životní reality a filosofie.
Je to úžasné... i tady můžete díky cizímu jazyku čerpat spoustu informací
bez omezení. J
Žádné komentáře:
Okomentovat